Zachránili život. Doma se tím ani nepochlubili

A možná nejkrásnější na celém příběhu je, že doma o tom ani neřekli. Brali totiž svou pomoc jako samozřejmost.

Dnes jsme proto oba chlapce pozvali na naši základnu ve Zlíně, aby se podívali, jak vypadá práce těch, kteří jim v sobotu pomáhali na dálku. Čekalo je také jedno velmi osobní setkání – na operačním středisku se potkali s operátorkou Renatou Juránkovou, která s nimi tehdy vedla telefonát na lince 155 a krok za krokem je provázela poskytováním první pomoci.

Paní Renata jim ukázala, jak vypadá práce operátorů tísňové linky 155 – lidí, kteří zůstávají s volajícím na telefonu a pomáhají mu zvládnout situaci, kdy jde o život.

Kluci se podívali také na práci záchranářů a poznali, jak vypadá jejich každodenní práce a výjezdy v reálu. Možná právě dnes poprvé naplno viděli, že jejich sobotní telefonát byl začátkem celé záchranné akce.

„Alexandr s Denisem ukázali, že pomoci druhému člověku může každý z nás. V rozhodující chvíli nezpanikařili, zavolali pomoc a řídili se pokyny operátorky. Jejich rychlá a správná reakce byla nesmírně důležitá. O to víc si vážím jejich skromnosti, protože to, co udělali, nepovažovali za nic výjimečného. Přitom právě takové příběhy nám připomínají, jak důležité je nebýt lhostejný a umět pomoci,“ říká Mgr. Jan Šebek Cholewa, MBA, ředitel Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje.

Alexandr s Denisem jsou nesmírně skromní a milí kluci. A my jsme moc rádi, že jsme jim mohli alespoň symbolicky poděkovat. Hrdinové totiž nemusí mít uniformu. Někdy mají jen telefon v ruce, odvahu nezůstat lhostejní a ochotu pomoci. A právě takoví lidé jsou pro nás hrdinové.